B11. Procvičování je základ dovednosti
Glosy v zelených oválech připomínají klíčové výroky z jiných lekcí a odkazují na ně.
Zde je možnost poslechu.
B11. Procvičování je základ dovednosti
(Turn on the English subtitles in the video! AT THIS LINK there is full English script of this lesson.)
V každém sportu se stále znovu procvičují určité základní dovednosti. Při hře na hudební nástroj pořád něco opakuješ. Tím udržuješ a zlepšuješ svoji schopnost nástroj ovládat. I v dalších oborech se ví, že ‑ zvláště když mi něco nejde ‑ potřebuji víc tréninku nebo lepší trénink!
Prvním předpokladem naší efektivní služby je samozřejmě náš vnitřek. Trvalý, čistý a intenzivní kontakt s Ježíšem. Jasné vědomí mojí hodnoty a identity, kterou mi Ježíš dal. Z toho pak vyplývá zdravý postoj k lidem, které mám oslovit.
Představ si,
že jsem Tvůj kamarád Robert.
Co mu řekneš?Hned za tím vnitřním jde ale dovednost! A tu se můžeme do značné míry naučit! Pamatuješ? „Co jsem se dobře naučil, to je pro mě přirozené.“ „Co jsem se dobře naučil, to i můj Jirka vnímá jako přirozené…“ A tak po mnoha zkušenostech klademe velký důraz na procvičování. Zvládnutí standardních situací je prostě základ.
Například Tě v rámci svojí přípravy budu „zvát“ na svoje plánované Discovery, jako bys byl můj Jirka. Třikrát, pětkrát, klidně i desetkrát… Až to budu mít dobře zvládnuté. A až to i Tobě bude připadat takové fajn − věrohodné…
Pokud jsi něco podobného dosud nevyzkoušel, nejspíš nemáš představu, jak je takový nácvik určitého kvalitního nástroje mocný. Pomůže Ti k Tvojí vnitřní svobodě a odlehčení. A jestliže v něm pár týdnů vytrváš, dovede Tě v té dané dovednosti přímo k mistrovství.
Při praktickém použití s reálným Jirkou to neříkám nutně slovo od slova. Ale to promyšlené, promodlené a nacvičené mě jasnou cestou vede. A abych to měl ve svém srdci stále k mání, potřebuji to často používat; průběžně si to opakovat!
Účinnost své komunikace posuzuji
nikoli podle toho, co sám říkám,
ale podle toho, jestli došlo ke spojení.
Ty možná umíš improvizovat. Když jsem ale viděl úplně nově uvěřivšího Jirku při sdílení evangelia „improvizovat“, polekal jsem se. Z jeho „improvizace“ by se jeho kamarád těžko dozvěděl, jak to s tím Ježíšem vlastně funguje a co má udělat. Chyběly tomu základní biblické principy i praktické podněty. Jakmile si můj nově uvěřivší Jirka se mnou párkrát nanečisto vyzkoušel jednoduchý „nástroj“ pro vysvětlení evangelia, za pár týdnů přivedl k Ježíši kamarádku…
Tak jsem si uvědomil, že předpokladem hnutí je nejen moje vlastní dovednost, ale především dovednost učedníků, které jsem to naučil. A ještě víc schopnost mých nových učedníků tu dovednost předat jejich novým učedníkům!
Představ si jednoho ze svých nevěřících kamarádů, kterého bys chtěl pozvat na své nové Discovery, popiš ho svému věřícímu parťákovi a pak − jakoby to byl Tvůj Jirka − svého parťáka na své Discovery pozvi. Klidně své pozvání svému parťákovi nejdřív nahlas čti v jedné z prvních lekcí Mostů k lidem. Pak to zkus znovu − už jen s letmým pohledem do textu. A znovu a znovu… Až to budeš říkat zpaměti, přirozeně a s jistotou. A teď si navzájem řekněte jaké to bylo: „Jak ses cítil ty v roli mého Jirky, kterého zvu? Co potřebuji ještě víc propracovat, odlehčit? Jak jsem se cítil já, když jsem Jirku zval?“
Ty máš vliv!
Tvůj úsměv má vliv,
Tvůj zájem a otázka má vliv,
ve Tvém Jirkovi to něco vyvolá.
Některé pomůcky je dobré zkoušet tak nějak po logických kouscích. Začnu první menší částí. Až si ji zopakuji natolik, že v ní získám klid, můžu přidat druhou část. Následně zkouším první a druhou dohromady. Pak přidám třetí část a tak dále. Rozumíš správně, i ve svém věku se užitečné prvky učím zpaměti. Pak prostě vím, jak svého Jirku účinně pozvat na Discovery, vím, jak Discovery provázet, jak přivést Jirku k Ježíši a řadu dalších naprosto základních dovedností. A vůbec to není nějaké strojené! Jen to mám stokrát nacvičené, tak jsem prostě v pohodě.
Apoštol Petr říká „buďte připraveni.“ (1. Petr 3,15) Tak jsem připraven! Tohle jsou standardní situace, na které by měl být připravený každý křesťan. Myslím, že pak by se duchovní scéna v naší zemi docela rychle a radikálně změnila…
Je zajímavé pozorovat, Pane Ježíši, jak jsi svým učedníkům vložil do úst první slova, která mají říkat, když někam přijdou. Díky, že i tohle se od Tebe můžeme učit… (Lukáš 10,5 a 9)