Inspirace pro život a službu

Chvála v terénu

Ve tvářích lidí, které venku míjím, vídám prázdnotu, znechucení a beznaděj. Kdybychom měli Pána Ježíše
opravdu na prvním místě,
hloubka a bohatost našich prožitků s Ním
by byla nesrovnatelná.Když se na ně dívám, prožívám nejrůznější emoce, pochybnosti, marnost i slabost; a taky beznaděj, jestli se to u nás vůbec někdy změní. Proč tu vlastně jsem? Co tady dělám? Jen chodím kolem dokola a v duchu se za ně modlím…

Jednou mi tam venku od Ježíše přišel zajímavý pokyn, který se teď snažím používat častěji. Než začnu prosit za lidi a za otevřenou cestu k nim, v duchu chválím Ježíše: Hodnota toho,
co prožívali s živým Ježíšem,
byla tak veliká,
že nejsou schopni zavřít pusu.Pane Ježíši, Ty jsi to nejvzácnější, co jsem kdy v životě získal (vlastně Ty sis získal mě!). Život s Tebou je nádhera, která už nikdy neskončí! Ty jsi naděje i pro všechny tyhle lidi. Ty jsi jediné řešení jejich prázdnoty a marnosti. Ty jsi to nejlepší čím můžu komukoli tady venku posloužit.

Co myslíš, že to se mnou udělá, když tam venku mezi lidmi v duchu takhle chválím Ježíše a zaměřuji svoji pozornost na Něho? 🙂 Vyzkoušíš taky v duchu chválit Ježíše v okolí svého bydliště? Udělej to hned zítra!

—079—