Inspirace pro život a službu

Podívej se na lekci D09. Pekelné vzpomínání (5:13) a další lekce okolo.

Jde o jejich věčnost!

Za svůj život jsem byl přítomen u několika zdravotních kolapsů a dopravních či jiných nehod. Potkávám spoustu krásných křesťanů,
kteří za desetiletí svého chození s Pánem
nikdy nikomu neřekli Dobrou zprávu!Když se něco takového kolem mě stane, nebo k takové situaci přicházím, obvykle to změní zbytek mého dne. Zastavím se a pomáhám nebo pomoc volám. Řeším naléhavé věci a moje vlastní důležité plány jdou na čas stranou…

Dívám se na náš národ, a přemýšlím, proč je v takovém duchovním stavu. Shledávám několik důležitých okolností. Sleduji spoustu křesťanů, kteří říkají, že „nemají čas“ sloužit nevěřícím, dělat s přáteli Discovery, natož pak oslovovat neznámé lidi venku na ulici. Kromě vlastního intenzivního života v práci a s rodinou je jejich častým zaneprázdněním služba v církvi. Mnozí věnují laické službě ve sboru třeba 5 nebo 7 i více hodin týdně, a to při práci a rodině!
Rozumím, chceme mít krásné bohoslužby a další programy, které povzbudí a „budují“ věřící. A máme tam pocit zodpovědnosti…Kdysi pro mě „pohotovost k evangeliu“
byla tím, co mě napadlo
dva dny po skončení rozhovoru.

Když jsem byl přítomen u zdravotního kolapsu, věděl jsem, že okamžitě musím všechno odložit, abych pomohl nebo pomoc přivolal. Nevěřící lidé kolem nás ale nemají pár pokřivených plechů na autě nebo škrábanec na hlavě… Jde o jejich život, o jejich věčnost!
Kdybychom si čas pro nevěřící dali plánovitě do svých kalendářů, rozhodně by to ovlivnilo i náš vlastní život a život našich sborů! A to zásadním způsobem! A mezitím by byly zachráněny stovky lidí – pro věčnost!