B14. V jejich prostředí
Zde je možnost poslechu.
B14. V jejich prostředí
Když Pán Ježíš mluví se samařskou ženou u studny (Jan 4) působí to zpočátku dojmem „osobní evangelizace“. Ve skutečnosti Ježíšův záměr je mnohem větší. Při nejbližší příležitosti té Samařance totiž říká: „Jdi, zavolej svého muže.“ Pán Ježíš chce vstoupit do vztahového okruhu této ženy. Výsledkem je, že žena k němu přivádí celé městečko a místní lidé na Ježíše naléhají, aby u nich zůstal. (Jan 4:28−30; Jan 4:39−42)
I ve Tvém okolí jsou lidé,
na kterých živý Ježíš
už pracuje.Když Zacheus slyšel o Pánu Ježíši, chtěl ho „aspoň spatřit“. (Lukáš 19:1−11) Co udělá Mistr, když tohoto chlápka malé postavy zahlédne na stromě a pozná jeho přání? Neříká mu: „Hej kamaráde, uvidíme se v neděli na evangelizačním shromáždění.“ Zastaví se a prohlásí: „Slez rychle dolů, dnes musím zůstat ve tvém domě.“ (Lukáš 19:5) Všimni si, Ježíš se chce dostat i do Zacheova domu. Chce proměnit celou jeho domácnost; dokonce i širší okruh jeho známých, protože kolem Zachea byli samí vyhlášení hříšníci!
Pán Ježíš vstupoval do prostředí těch lidí
a to jejich prostředí aktivně proměňoval!
Na základě vlastního příkladu Pán Ježíš své učedníky učil, aby navazovali kontakt s nevěřícími takovým způsobem, že přímo vstoupí do jejich domácností (Lukáš 10,5−9; Matouš 10:1−16; Lukáš 9:1−6). Vstup do domácností nevěřících je princip, který Pán Ježíš mnohokrát sám předvedl (Lukáš 5:27−32; Jan 11:1−46; 12:9−11), kterému učil své učedníky (Lukáš 10,5−9; Matouš 10:1−16; Lukáš 9:1−6) a který pak uskutečňovaly i generace pozdějších učedníků (Skutky 10:1−11.18; 16:12−15; 16:26−34; 18:7, 18:8; 1. Korintským 1:14−17, 16:15.18).
Začít je třeba
tam venku!
Setkání v domácnosti nevěřících je zvláštní a docela silná věc! Jednoho Jirky, který se mnou přijal Pána Ježíše, jsem se hned vyptával na jeho rodinu a kamarády. Povzbuzoval jsem ho, aby jim popovídal o své nové zkušenosti s Ježíšem a taky o své zkušenosti se čtením Bible − tedy s Discovery − a aby takové Discovery s nimi sám uspořádal − že mu rád přijdu pomoct. Nejdřív se náramně bránil, že by je to nezajímalo, že by s ním vyběhli a tak. Po pár týdnech ale ke mně domů přišel na schůzku a bez varování s sebou přivedl kolegu z práce. To byl první krok! Odhodlal se někoho nevěřícího pozvat na Discovery ke mně. O nějaký čas později mě docela překvapil, že mě pozval k nim domů na večeři; že on bude vařit! Tak jsem šel. Byl u toho i táta tohoto mého Jirky a mladší brácha, které jsem do té doby nikdy neviděl. Když jsem se po hodině a půl nadechl, že je mi s nimi dobře, ale nechci déle obtěžovat, táta Vašek pravil: „Ty dneska ještě něco máš, že už musíš jít?“ „Nemám.“ „Tak poseď…“ A celkový čas mé návštěvy v družném hovoru dosáhl skoro tří hodin. Kromě práce a stavby jejich domu jsme mluvili hodně taky o Ježíši, o mém příběhu, o mých dalších zkušenostech s Ježíšem, o Bibli, ústně jsem jim odvyprávěl příběh Saula z Tarsu a vyzval jsem je, aby toho Ježíše taky zkusili oslovit.
Stačí modlitební zázemí,
dostatečný nácvik
a citlivé použití jednotlivých kroků
s lidmi tam venku.
Chci říct: Neboj se jít za svými nevěřícími přáteli do jejich prostředí! To může být jejich oblíbená hospůdka, kde se cítí dobře, nebo i jejich vlastní domácnost. (Hm, některé křesťany by asi bylo dobré předem poučit o základním bontonu − tedy o slušném chování v cizí domácnosti. Z hlediska Ježíšova povolání je ale pořád lepší jít a udělat nějakou chybu a z ní se poučit, než nikam nejít!)
Když mě přátelé z klubu poprvé pozvali do hospůdky, kam po setkání klubu běžně chodívají, nechtělo se mi. Měl jsem pocit, že se tam neumím chovat! Ano, mnohokrát jsem byl v restauraci na jídlo nebo tak, ale nikdy jen tak na popovídání. Zpočátku jsem si tam připadal trochu „prkenný“ a pozoroval jsem, jak to tam chodí! Taky jsem uvažoval, v čem se chci přizpůsobit a být jedním z nich, a v čem nechci. A Pán Ježíš to všechno mocně požehnal! Tam, v tom jejich prostředí, s nimi dneska vedu hluboké rozhovory. Když na to přijde, tam, v tomhle jejich prostředí, jim kreslím most přes propast našich špatností a dávám jim výzvu, aby pozvali Pána Ježíše do svého života nebo aby Ho aspoň hned na místě oslovili a svěřili Mu problém, o kterém mi právě řekli.
(V některé z budoucích lekcí chystám zmínku o prostředích, která by nás mohla pokoušet nebo svádět. Tam je lepší opravdu nejít! Případně výhradně s věřícím parťákem.
Všichni obyvatelé provincie Asie
uslyšeli Pánovo slovo.
Skutky 19,9−10
Pane Ježíši, jsem úplně užaslý, když se dívám, do jakých prostředí jsi aktivně vstupoval a s jakými lidmi jsi tam mluvil a sloužil jim. Ty jsi to jejich prostředí proměňoval, posvěcoval. Provázej v tom a chraň i moje přátele, kteří se dívají na tato videa. Aby aktivně vyšli a byli světlem, kamkoli přijdou.