B22. Nekoriguji jejich život
Zde je možnost poslechu.
B22. Nekoriguji jejich život
Okultní praktiky, reinkarnace, návštěvy u kartářky, andělská terapie, Reiki, horoskopy a k tomu různé pomluvy, sprosté mluvení, neférovosti, podvody, shazování druhého pohlaví, život na hromádce, nevěra, rozchody, rozvody a tak dále, a tak dále. Chceme−li s lidmi
sdílet živého Ježíše,
musíme s nimi být.To jsou jen některá témata, kterých se věřící tu a tam buď štítí, nebo kvůli nim se svými známými militantně bojují jakožto s jejich hříšným způsobem života. Někteří se snaží svoje nevěřící okolí za jejich hříšné jednání napomínat a ideálně je napravovat nebo aspoň varovat. Taky jsem kdysi bojoval a varoval. U některých jsem dosáhl toho, že přede mnou mluvili malinko slušněji! Nebo dokonce i toho, že napomenuli kolegu, který v mé přítomnosti řekl něco škaredého: „Je tady Pavel, mluv slušně…“ Tehdy mi to občas i lichotilo! Vysvětloval jsem si to, že podle slov Pána Ježíše jsem „solí země“ (Matouš 5:13), která brání rozkladu společnosti (nebo aspoň pracovní skupiny bezprostředně kolem mě).
Z dlouhodobého ohlédnutí jsem ale zjistil, že jakékoli moje pokusy o morální korekce životů nevěřících lidí kolem mě nikdy nepřinesly žádné reálné ovoce! Tedy žádnou skutečnou změnu v jejich životech. Jediný výsledek, který moje snaha o jejich mravnostní nápravu přinesla, bylo jejich „vzdálení“. Někteří sice přede mnou mluvili a jednali o poznání slušněji, ale ve skutečnosti to byl způsob, jak se přede mnou skrýt. Jiní se mi i zjevně vyhýbali. Tehdy mi vůbec nedocházelo, že tímto mým přístupem se většinou vzdalují taky od Ježíše! Mým jednáním se jen utvrdili, že cestou takového moralistického křesťanství se určitě nikdy nevydají.Moje otázky a naslouchání
mého Jirku obohacují.
Trvalo mi, než jsem porozuměl, že mě můj Ježíš mezi ně nepostavil, abych byl jejich mravokárcem, či korektorem jejich názorů nebo chování. Můj úkol není kohokoli napravovat nebo jim ukazovat jejich hřích! To je úkol Ducha Svatého. Moje poslání je ukázat jim nádheru živého Ježíše a úzkého kontaktu s Ním. A taky jim zprostředkovat sílu Božího slova. Když někteří přijdou na Discovery, poznají i krásu malého společenství Ježíšových následovníků. Tam jsou zpravidla celí užaslí, že Ježíšova Dobrá zpráva je něco úplně jiného, než co kdykoli dosud ve svém životě zakusili.
Abychom si rozuměli! Tohle moje povídání neznamená, že všem toleruji všechno zlé, co dělají. Byly situace, které jsem jasně a přímo konfrontoval. Daného člověka jsem požádal, aby něco neříkal nebo nedělal; ať už ve vztahu ke mně nebo ve vztahu k někomu jinému. Bylo−li třeba vyslovil jsem k tomu i příslušnou hrozbu. Když na to přijde, viditelně a hlasitě se postavím proti zjevnému zlu. V některých případech jsem angažoval nadřízené, úřad nebo dokonce policii. Nedělal jsem to ale ve jménu „křesťanství“! Pouze jako slušný „občan České republiky“, který se staví proti špatnosti nebo bezpráví.Radikální změna tématu
je běžná.
Dokud lidé neznají Ježíše, mají zatemnělé rozeznání, co je objektivně dobré a co není. A koneckonců i když mnozí vědí nebo tak nějak „cítí“, že to či ono asi není správné, pokud zrovna nejsou v odpovídající krizi, schází jim motivace cokoli ve vlastním životě měnit!
Oni totiž na prvním místě potřebují vnitřní proměnu! A k tomu potřebují osobně poznat Ježíše; přijmout a prožít Jeho lásku, Jeho oběť a Jeho odpuštění. Potřebují se Mu odevzdat!
Když tohle nastane, začínají vnímat Jeho provázení v životě! A taky zažívají Ježíšovo zmocnění k proměně. Pak s radostí sleduji, jak se přirozeně mění jejich postoje a krok za krokem i jejich slova a jednání. Jasně, v některých oblastech jim to třeba dá hodně práce, ale Ježíš na jejich transformaci pilně pracuje.
Vzpomínáš na krásné a velmi přirozené Ježíšovo: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo.“ Rád jsem v té proměně jejich smýšlení a života jejich průvodcem.I špatná odpověď při Discovery
bývá dobře míněna.
Jestliže nad mým kontaktem s nevěřícími přáteli září živý Ježíš, všechno je úplně jiné, než v dobách, kdy jsem se snažil jim ukazovat, jak žijí hříšně a jak by měli žít správně. A tak i když moji Jirkové žijí v hříchu, nejsem jejich korektorem a mravokárcem. Naopak, žehnám jim a co nejkratší cestou je vedu k Ježíši. Živý Ježíš je v jejich životech mnohem mocnější, než jakékoli naše křesťanské napomínání!
Pane Ježíši, proměňuj prosím naše srdce, a naplňuj je svojí láskou, abychom svým nevěřícím lidem nekladli překážky k poznání Tebe.