Inspirace pro život a službu

Vnitřní překážky některých věřících mají duchovní povahu...

V zajetí sebe

Občas se poptávám, proč křesťané nesdílejí Ježíše, kterého mají i docela upřímně rádi. Hodnota těch lidí
je pro mě dneska větší
než můj strach,
že mě odmítnou.Z toho, co slyším a vnímám, se mi skládá celkem děsivý obraz: „Křesťan v zajetí sebe.“
Když si budeš s někým věřícím povídat o sdílení Ježíše mezi nevěřícími, uslyšíš věty typu: JÁ na to nejsem, JÁ nevím, jak začít, JÁ nemám odpovědi na jejich otázky, mohlo by to ohrozit MOJE vztahy s lidmi… Všechno se to sčítá ve strach, že by MĚ odmítli. Prostě „křesťan v zajetí sebe“.
Zase musím říct, že úplně rozumím. Taky jsem tam celá léta byl! Z vlastní zkušenosti vím, že vůbec není jednoduché z toho vyjít! Ale to úsilí před Pánem prostě stojí za to! Náš strach napojený na sdílení s nevěřícími vyplývá ze zaměření naší mysli! Strach je výsledkem zaměření na sebe, na moje divné pocity, na moji nejistotu a tak.
V osobních rozhovorech
je introvert
obvykle mnohem citlivější,
umí pozorněji naslouchat,
hlouběji se vcítit.Možná v tom nějakou roli hrají špatné příběhy, které jsem slyšel od jiných věřících nebo i příběhy, které jsem sám prožil. Všimni si ale, že je to zaměření na moje PŘEDSTAVY, nikoli na spirituální realitu přítomného Ježíše, nikoli na duchovní skutečnost kritického stavu daného člověka před Bohem!
„Křesťan v zajetí sebe.“ Jak se z toho zajetí můžeme vymanit? Inu, změnou zaměření své mysli! Zaměř se na živého Ježíše, na Jeho lásku, na to, že je teď s Tebou, tam kde právě jsi! A dívej se i na ty nevěřící lidi, na to, že oni jsou bez Ježíše fakt v průšvihu! S mnoha modlitbami použij svoji víru. To znamená, svoji mysl zaměř na naději, že daný člověk se může Pánu Ježíši velmi brzy a upřímně odevzdat. Aby to mohl udělat, potřebuje nejdřív srozumitelně slyšet Dobrou zprávu, a to pravděpodobně několikrát…