Inspirace pro život a službu
Neodbytný přítel
Židé v Ježíšově době se uměli modlit. Ve Starém zákoně měli spoustu příkladů, jak se modlili praotcové, žalmisté i proroci. Učedníci Pána Ježíše si ale povšimli, že jejich Mistr se modlí jinak! Jinak, než kolem nich bylo zvykem.„Jaké by to bylo,
kdybychom Pána Ježíše
měli v životě
opravdu na prvním místě?“
Lukáš 11,1 Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; a stalo se, když přestal, že mu jeden z jeho učedníků řekl: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu naučil své učedníky i Jan.“
Pán Ježíš na jedné straně reaguje příkladem modlitby. Ukazuje oblasti, které bychom ve svých modlitbách mohli nebo měli pokrývat… Ale všimni si, že Mistr nekončí u „slovíček“, co bychom měli říkat! Hned v dalším verši – jakoby jedním dechem – své učedníky uvádí do podstaty modlitby.
Lukáš 11,5-10 Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby, protože můj přítel ke mně přišel z cesty a nemám, co bych mu předložil.‘ A on zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a mé děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.‘ Pravím vám, i když nevstane a nedá mu kvůli tomu, že je jeho přítel, pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu vše, co potřebuje. Já vám pravím: Žádejte, a bude vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.Všimni si toho nejpodstatnějšího:
Ježíš se ničím z toho nedá odradit!
Z tohoto Ježíšova příběhu je jasné, že podstatou modlitby, která je vyslyšena, bývá vytrvalost, naléhavost, doslova neodbytnost, jak to tu sám Pán říká: pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu vše, co potřebuje. Co si představíš pod pojmem „neodbytnost“? Vidím člověka, který žádá a žádá, dokud nedostane to, oč žádá! K takové modlitbě nás náš Mistr vyzývá! Budeš živého Ježíše neodbytně žádat, aby Ti otevřel dveře k neobrácenému příbuznému, k sousedovi, ke kolegovi? Budeš se neodbytně modlit za svoje město, region, za naši zemi? A taky za to, aby Pán na svoji žeň vyhnal další dělníky?
—152—