G18. Církev s nevěřícími
Pododdíl "Jednoduchá církev prakticky"
G18. Církev s nevěřícími
Duchovně jsou součástí univerzální církve s velkým „C“ výhradně ti, kdo přijali Ježíše jako svého Zachránce a Pána. Rozhodující není členství v jakékoli organizaci, ani pravidelná účast na bohoslužbách, ale pouze sounáležitost s Ježíšem: Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, ten život nemá. (1. list Janův 5,12) To mi připadá jasné. Přitom mě velmi zaujalo, že místní církve v Novém zákoně jsou neskutečně otevřené vůči nevěřícím lidem zvenku!Většina v tom společenství
vnímala takový přínos,
že rádi budou chodit i dál.
Začal to sám Mistr! Učedníkům sloužil především mezi hříšnými lidmi! Spoustu věcí je učil v přítomnosti zástupů! Jen výjimečně bral učedníky do soukromí, aby si trochu odpočali.
Napadlo Tě někdy, že kdo se chtěl stát Ježíšovým učedníkem, mohl od Mistra slyšet a vidět naprostou většinu věcí! Proto sledujeme nejen jmenovitě vybraných Dvanáct učedníků, ale taky sedmdesát (Lukáš 10) a dokonce zástup učedníků. (Lukáš 19,37)
Všem okruhům svých učedníků Pán Ježíš sloužil uprostřed zjevně špatných lidí. Proto byl svými odpůrci označen za přítele hříšníků a zlodějů. (Matouš 11,19) Pán Ježíš jde za lidmi a aktivně se s nimi spojuje tam, kde jsou. Přitom téměř vždycky má kolem sebe učedníky! Nedlouho před závěrem svojí služby se Pán Ježíš za učedníky modlí: Jan 17,15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.
Scházení církve v chrámě
bylo v podstatě setkáním
uprostřed zástupu „nevěřících“!Podobně apoštola Pavla průběžně obklopuje směs věřících a nevěřících! A Ti nevěřící do Pavlových promluv vnášejí svoje vstupy a někdy i útoky! V Efezu už to bylo tak protivné, že Pavel učedníky oddělil a uchýlil se s nimi do školy muže jménem Tyrannos (Skutky 19,9‑10). A výsledek tohoto Pavlova oddělení učedníků? Během dvou let všichni obyvatelé provincie Asie uslyšeli Pánovo slovo! Tihle učedníci jsou nejen chytřejší, když se jim Pavel věnoval, ale především jsou skvěle vystrojeni pro službu nevěřícím! Hned jdou a masivně získávají pro Ježíše další učedníky, takže: všichni obyvatelé provincie Asie během dvou let uslyšeli Pánovo slovo!
Zdůrazňuji, že Církev je svou podstatou duchovní společenství. Nicméně pokud běžnou součástí života jednotlivých učedníků a taky běžných aktivit společenství církve nejsou lidé, kteří s Ježíšem zatím nežijí, pak takové církvi něco hodně důležitého chybí! Ve srovnání s biblickou předlohou mi taková církev připadá sterilní – neplodná, nemocná…
Po vzoru Pána Ježíše a apoštola Pavla tedy usilujeme vytvářet společenství věřících, kteří duchovně patří k neviditelné církvi Pána Ježíše, a přitom fyzicky i mentálně žijí na tomto světě v účinném spojení s nevěřícími!Prohlížej si biblické texty o církvi
a naslouchej v nich živému Ježíši,
Jeho srdci, Jeho přání.
V tomto smyslu jsou pro nás vykřičníkem Pavlovy pokyny v 1. Korintským 14,23‑25: Když by se sešla celá církev a všichni by mluvili jazyky, a vešli by prostí lidé nebo nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte? 24 Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý, bude ode všech usvědčován a ode všech souzen. 25 Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, pokloní se Bohu a vyzná: Vskutku, mezi vámi je Bůh!
Čtu to správně? Když se sejde církev, věřící mají přizpůsobit svoje duchovní projevy přítomným nevěřícím! A jaký je výsledek, když se církevní služba tímto způsobem „poddá“ nevěřícím? Ten nevěřící padne na tvář, pokloní se Bohu a vyzná: Vskutku, mezi vámi je Bůh! (1. Korintským 14,25)
Z tohoto biblického pozorování si shrnuji praktické náměty:
- Setkání věřících má být takové, že ti nevěřící chtějí přijít a zblízka poznat ten hluboký a svobodný život Ježíšových učedníků!
- Podle Pavla je tu klíčová srozumitelnost! Přímo jim říká, aby nemluvili nesrozumitelně. Proto všemi dostupnými prostředky bouráme náš křesťanský žargon!
- Pán Ježíš i apoštol Pavel pracovali s učedníky přímo v sekulárním prostředí! Díváš se na tato videa;
proto odhaduji, že ty sám/sama
bys takovou církev v malém
mohl/a brzy začít!(Teprve když útoky nevěřících byly opravdu neúnosné, uchýlili se s nimi trochu víc do soukromí!) První církev se o letnicích scházela – řekl bych – na „tržnici“ zvané jeruzalémský chrám! Vždyť se tam prodával dobytek, holubi a měli tam i směnárnu!
Podle tohoto vzoru někteří naši učedníci zkoušeli setkání Boží rodiny v jídelní zóně shopping parku: Pět nebo šest kamarádů kolem většího stolu, na němž je několik Bibliček. Každý má nějaký nápoj nebo jídlo a probíhá standardní tří třetinové setkání malé Ježíšovy církve. Kolem jde nevěřící kamarád: „Co ty tady?!“ říká jednomu z přítomných. „Čteme Bibli, je to fakt super! Pojď se podívat! Jsem si jistý, že se Ti to taky bude líbit!“ Kamarád se přidá, naslouchá, zapojí se do objevování a je celý překvapený. Neumí to tak vyjádřit, ale svým způsobem prožil: - „Vskutku, mezi vámi je Bůh!“
Pane Ježíši, Tvůj příklad a příklad Tvých následovníků mě stále znovu dostává a nesmírně inspiruje…