D13. Přijetí pravdy (rozhodnutí a poslušnost)

 

Přehled všech lekcí v oddílech    A     B     C     D     E     F     G     H    (PRŮVODCE)

Zde je možnost poslechu.


D13. Přijetí pravdy (rozhodnutí a poslušnost)

V praktickém postupu, jak uchopit svoji identitu, jsme mluvili zaprvé o POZNÁNÍ PRAVDY; o poznání intelektuálním, tedy že z Božího slova vím, co je pravda, a kromě toho o poznání i ve formě zkušenosti, že tu poznanou pravdu mám s Ježíšem otestovanou.Obrovským zdrojem energie
pro Ježíšova učedníka
je poslušnost!

Druhému kroku při uchopení naší identity říkám
B) PŘIJETÍ PRAVDY.
Nemyslím pouhý souhlas: „Jo, asi to tak nějak je…“ Hlavně tady vidím ROZHODNUTÍ. „Ježíši, přijímám tvoji záchranu, tvoje odpuštění, přijímám taky tvoji vládu ve svém životě a spolu s tím přijímám i tvoje zmocnění, k čemukoli mě povoláš.“

Před časem jsem si dělal malou biblickou studii pozoruhodného tématu „Říkejte a neříkejte“. Přátelům v Římě apoštol Pavel píše (Římanům 10:9−10): Vyznáš−li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš−li ve svém srdci, že Ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně.“ Tvoje vnitřní rozhodnutí přijmout Ježíše se podle apoštola Pavla musí projevit také slovy − vyznáním, a potom i činy − poslušností.
Důležitou oblastí
našeho duchovního růstu
je proměna našeho charakteru.
Říkejte a neříkejte… Pán Ježíš naléhá na zástup svých posluchačů (Matouš 6:31): „Nepropadněte starostem a neříkejte: Co budeme jíst…?“ Poslouchám, co říkají různí křesťané a v duchu se ptám: „O čem to přemýšlíš? Kam to zaměřuješ svoji pozornost?“ Stálým opakováním negativních pocitů, strachů a katastrofických scénářů sami v sobě nastavujeme vlastně očekávání těch záporných věcí. Své vlastní mysli tak dáváme „instrukce“, čeho se má obávat, i když nic nenastalo a možná ani nenastane! Některé výroky, co věřící lidé o sobě říkají, bych nazval přímo „kletbami“, které si sami udělují! Rozuměj prosím správně, nejde mi o malování scény narůžovo. Někdy věci nejdou a občas jsou i hodně zlé. Kladu si ale otázku, co s těmi negativy děláme? Hledáme řešení, poučení? Nebo způsob, jak jimi projít, jak je snášet, případně jak se jim vyhnout? A nebo svými myšlenkami a prohlášeními sami sebe i druhé kolem jen oslabujeme? Například, když si v hlavě fixujeme ďábelský klam, že Ježíšovo povolání je ve skutečnosti nerealizovatelné…!
Jsi se svojí službou
součástí nějakého týmu?
Říkejte a neříkejte… Čím sytíš svoji mysl? Kam zaměřuješ svoji pozornost? Jsi−li Boží dítě a služebník živého Ježíše − Pána vesmíru, pak můžeš být i nejistý, slabý, nezkušený a nevím jaký. Tvoje poznání živého Ježíše a hlavně Tvoje vnitřní přijetí Jeho velikosti se ale stane kotvou tvojí duše bez ohledu na úspěch či nezdar! Víš, hrdinové nejsou ti, kdo se nebojí a kterým jde všechno snadno. Hrdiny jsou lidé, kteří dělají správná rozhodnutí, i když se bojí a když věci neumí!
„Nepropadněte starostem a neříkejte: Co budeme jíst?“ učí nás Pán Ježíš. (Matouš 6:31) Rozhodni se tedy a NEŘÍKEJ strachy, jaké v sobě „cítíš“, ani jaké špatné zkušenosti jsi slyšel od druhých. Namísto toho sám sobě i Pánu Ježíši hlasitě ŘÍKEJ, co je pravda podle reality Božího slova. Tu pravdu přijmi − svým rozhodnutím, Pánu Ježíši za ni často a nahlas děkuj.
Občas slýchám modlitby, které bych označil za špatné. „Pane, prosím, uschopni mě konat Tvoji vůli…“ Máš−li Ježíše, jsi uschopněn! Namísto toho řekni: „Pane Ježíši, děkuji Ti, že mi dáváš sílu a schopnosti pro všechno, k čemu mě posíláš.“
Nebeskému Otci
na těch ztracených lidech
tam venku opravdu záleží!

Já vím, že tenhle proces přijetí pravdy vůbec není jednoduchý; ale mákni na tom, prosím…:
    a) Rozhodnutí v srdci
Zvážil jsem dostupná fakta a rozhodl jsem se!
    b) Vyhlašování ústy
Když své dívce řekneš „Chci si Tě vzít za manželku. Co ty na to?“ Něco se při tom prohlášení stane i v tobě samém!
Své duchovní rozhodnutí nahlas „vyznávej“ Pánu Ježíši a něco se v Tobě odehraje. Řekni na příklad: „Pane Ježíši, oddávám Ti svůj život a jdu konat, k čemu mě povoláváš.“
    c) Poslušnost v činechNěkteří křesťané
dlouhé roky prožívají výčitky,
„že by měli svědčit“.

Co jsem vyhlásil ústy, usiluji opravdu uskutečňovat.
    d) Sdílení parťákovi / parťákům
Parťák mi moje rozhodnutí dosvědčuje a podle potřeby i připomíná a povzbuzuje mě k praktické realizaci v běžných situacích života…

Děkuji Ti, Pane Ježíši, že ses pevně rozhodl přijít za námi, přestože náš hřích v Tobě vyvolával velmi negativní emoce…

 

Přehled všech lekcí v oddílech    A     B     C     D     E     F     G     H    (PRŮVODCE)