D11. Jak uchopit vlastní identitu
Zde je možnost poslechu.
D11. Jak uchopit vlastní identitu
Budu předpokládat, že máš za sebou pár předchozích lekcí o naší identitě a hlavně minulou lekci o duchovní inventuře, kde jsem Ti položil několik klíčových otázek. Máš−li pocit, že Ti něco chybí, vrať se zpátky a pořádně si to doplň. Prostuduj si to v Božím slově a probojuj na modlitbách. Případně Pánu Ježíši „dovyznej“, co je třeba. Je to moc důležitý fundament všeho dalšího! Velkou pomocí Ti tady může být Tvůj parťák, který bude přemýšlet a hledat spolu s Tebou; případně i někdo zralejší, zkušenější. Jde o to, abys mohl s jistotou a s radostí jít dál.Vědomí, kým jsme,
nám dodává
vnitřní sílu a jistotu.
Při různých seminářích se obvykle ptám: Jakým způsobem se v nás utváří vědomí naší vlastní hodnoty? Co nás formuje, že někdo svoji identitu zná a přijímá s jistotou a s vděčností, zatímco někdo jiný − možná i mnohem víc obdarovaný, vzdělaný a třeba i zkušený − o sobě dlouhodobě pochybuje a chová se nejistě? Lidé většinou velmi dobře vnímají, že nás formuje už naše dětství! Svoji hodnotu nebo identitu odvozujeme od postoje, jaký vnímáme od svých rodičů. Významnou roli určitě hrají i další autority a jejich postoj vůči nám. Sem spadají prarodiče, učitelé, později šéfové v práci, samozřejmě autority v církvi, pokud jsme tam vyrůstali, dokonce i někteří sousedé a tak různě. Ovlivňuje nás taky naše vlastní porovnávání s vrstevníky. Když jsme v něčem lepší, snažíme se udržet si aspoň kousek převahy a to v nás buduje pocit hodnoty. Jestliže naopak máme dojem, že všichni jsou lepší než my, je nám na světě těžko. 🙂Jezdím autem
a povídám si s Ježíšem…
Asi sis u celé řady lidí (a možná i u sebe samého) všiml, že naprosto specifickou a velmi významnou úlohu v našem sebepojetí sehrávají naši otcové! Na potvrzování nebo naopak na ponižování, případně na nezájem či na nepřítomnost svých otců někteří lidé vzpomínají i desítky let po jejich smrti. (Často jen podvědomě; nebo se to stává součástí jejich myšlení i úplně nevědomě…)
Hm, zdá se, že i Pán Ježíš potřeboval nahlas slyšet velké a jasné otcovské: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem našel zálibu.“ Tady dole na Zemi říká nebeský Otec svému Synu tento výrok poprvé těsně před Jeho vystoupením na veřejnosti. (Matouš 3,17) Ježíš ještě vůbec nic viditelného neudělal a nebeský Otec Mu přede všemi zvučně říká: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“ Odtud je jasné, že Jeho identita není o Jeho výkonu, o nějaké zásluze nebo o dobře provedené práci. Prostě „Mám zalíbení v tobě!“ − ne primárně ve tvé službě. A stejný utvrzující výrok slyší Pán Ježíš od svého nebeského Otce těsně před samým vrcholem svého díla, na tzv. Hoře Proměnění, kde si s Mojžíšem a Eliášem povídá o svém nadcházejícím děsivém utrpení: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení;“ a k tomu nebeský Otec dodává silný pokyn: „toho poslouchejte.“ (Matouš 17,5)Osamělý vedoucí?
To je z dlouhodobého hlediska
velký problém!
Když naši otcové a třeba i další spolutvůrci našeho života totálně selhali nebo když někteří ani nemohli být přítomni, jsme už nadobro předurčeni k podceňování samých sebe? Občas slyším otázku, jestli, případně jak můžeme to svoje pokřivené nebo jen nejasné vnímání vlastní hodnoty napravit. Dokonce se mě občas někteří zeptají, jak jsem se s nepřítomností táty ve svém životě vyrovnal já sám, když můj táta tragicky zemřel necelé tři měsíce po mém narození…
Chci Tě ujistit, že řešení existuje! A je extrémně důležité se do toho řešení pustit! A to co nejdřív! Na jedné straně neslibuji jednoduchý a rychlý návod, který všechno okamžitě spraví. Na druhé straně naše vnitřní uzdravení nemusí trvat roky, ani dlouhé měsíce…U MĚ TO ZAČÍNÁ!
Velmi stručně Ti představím hlavní kroky, které už mnoha lidem v uchopení jejich vlastní identity významně pomohly. Určitě Ti doporučím, aby ses na to všechno podíval několikrát, a to spolu se svým parťákem. Parťáka zapoj do svého přemýšlení, modli se s ním! A v případě potřeby angažujte i někoho dalšího zkušenějšího…
Pane Ježíši, jen Ty sám přinášíš opravdové uzdravení naší duše, i vzácné naplnění našeho života a všech našich potřeb…